412 nejlepčejších fotek pěkně pohromadě

https://plus.google.com/photos/101843688084881035970/albums/6121328924319857185

Napodruhé jsme si vybrali hotel, který byl blízko spojení na letiště a ne v hlavní party zoně jako minule a tak si to tak k němu jdeme a najednou si někdo všimne – hele, tady už jsme byli! Ukázalo se, že náš hotel byl přesně naproti jednomu z těch míst, kam jsme zavítali v rámci našich nočních dobrodužství první noc… Bangkok je malý (ve skutečnosti vůbec, je to obří město).

Našli jsme si rooftop bar, kam jsme chtěli zajít na drink, ale že tam je moc drahé jídlo, tak prvně někam místně. Cilf našel “paní, co to pad thai fakt umí” v regulérním slumu kousek od hlavní silnice. Přišli jsme, paní vyhnala od stolu 8 hubených dětí, pustila nám telku (kterou jsme jí museli spravit) a za 15 minut přinesla naprosto boží pad thai za asi tak 1.5 dolaru na osobu.

Najedli jsme se, chytli taxíka, nechali se za 10 dolarů odvézt kousek k mrakodrapu, zkontrolovali, že máme dress code (naštěstí stačilo nemít flip flopy, saka jsme fakt neměli) a už jsme si to jeli výtahem do 32. patra.

Bar byl naprosto super, výhled jak v New Yorku a překvapení největší, nebylo to žádné sklo (nebo bylo, ale jenom tak po pás), takže vlastně otevřená terasa ve 3. patře. Dali jsme si pár 12 dolarových drinků a porozjímali, jak se máme dobře a jak bychom měli být vděční, že si takhle můžeme cestovat a užívat si jak pad thai za dolar, tak drinky za dvanáct. A největší bomba byl tamní záchod, místo pisoárů měli takové to luxusní korýtko, ale takový výhled jsem při tom snad ještě neměl…

A druhý den cesta na letiště, krásných 9,5 hodin v letadle do Moskvy, tam pár hodin na letišti, další 4 hodiny do Anglie a výletu byl konec. Uvidíme, kam příště – jihovýchodní Asii už známe, takže možná Madagaskar? Himaláje? Kdo ví…

Cesta do džungle se nakonec ukázala být náročnější, než jsme čekali. Porušili jsme svou tradici a jeli busem místo klasicky taxíkem, což vyústilo v celodenní cestu, během které nás po dvou hodinách vyhodili na křižovatce uprostřed ničeho a museli jsme si stopnout bus, který nás dovezl, kam jsme potřebovali.

Nakonec nás tedy (už za tmy), vyhodili v malé vesničce u řeky na mostě, s tím, že jsme měli domluveno, že pro nás přijede loď z bungalowů, kde jsme měli spát. Ta tam na nás kupodivu už čekala, řízena postarším, vyhublým Kambodžanem přezdívaným “Captain”, který toho asi zažil víc než my všichni dohromady (za Pol Pota se s celou rodinou přes 5 let skrýval v džungli). Loď nás po temné řece odvezla k ještě temnějšímu molu, kde nás přivítal chlap s britským přízvukem, mladá, pěkná holka a divná starší ženská. Jo a ještě smečka 4 divokých psů.

Po tmě nám ukázali, kde budeme spát (romantika největší!) a pak nám udělali večeři a pozvali k ohni, kde jsme do ranních hodin popíjeli a povídali si. Zjistili jsme, že všichni jsou to dobrovolníci, kteří se s z různých důvodů rozhodli na pár týdnů/měsíců/let přesídlit do Kambodže a takhle si vydělávali na jídlo a bavili se. S britským outdoorovým guidem jsme si naplánovali výlet po džungli k vodopádům a šli spát. Po cestě k bungalowům jsme se samozřejmě ztratili…

Ráno jsme se probudili, okoukli, kde to vlastně bydlíme, nasnídali se a vyrazili na trek džunglí.

Na mačetu to úplně nebylo, ale vcelku jsme se u toho naohýbali a napřeskakovali. Nejlepší zážitek byl asi, že jsme ani neviděli žádného hada, ale jinak tam bylo celkově nějak mrtvo – asi se nás všechno bálo nebo co.

My se nebáli, dokud jsme takhle nestáli uprostřed džungle a najednou neslyšeli zvuky, jako když se k nám prodírá nějaké velké zvíře. Za pár vteřin se z džungle vynořil… jeden z našich psů. Být to tygr, tak už tu nejsme. Ono v těch filmech nikdy moc nezdůrazňují, že v džungli prostě není vidět dál než na dva metry, takže se špatně připravuje na to, co se na vás řítí…

Po dvou hodinách jsme došli k vodopádům, kde jsme se zchladili, zaplavali, zaskákali si, vyfotili se s opicemi a pak odjeli na kajacích domů.

Cilf se pokoušel na jednom kajaku cestou zpátky sblížit s tou slečnou, co tam pracovala, ale nějak jim to neklaplo… asi proto, že nebyl rum.

Pak už odjezd taxíkem do Phnom Penhu, tam večer na jídlo a do baru, druhý den k paláci (zase zavřeno), sníst tarantule (trochu exotičtější brambůrky) a přeletět zpět do Bangkoku.

Koh Rong Krasnej ostrov,rikali…Pry krasne bile plaze a uplne pruhledna voda, rikali… A svete div se, ona to vsechno byla pravda… Koh Rong byl nadhernej, po usilovnym cestovani jsme si zaslouzili par dni odpocinku a Koh Rong je pro to jak delanej.

Na ostrove standardne neni elektrina, hotely, nebo teda tech par drevenejch bungalovu, jedou pres naftovej generator. Neni tu mobilni sit. Ale jsou tu neskutecne krasny plaze, more s uplne pruhlednou vodou, pridejte si k tomu vyborny jidlo a nocni nebe s milionama hvezd a mate uplne nejvic romanticky misto na svete…Zustali jsme 3 noci.

A co ze se tu da delat? Valet se na plazi samozrejme…prvni den jsme zustali na casti ostrova, kde jsme bydleli. druhy den jsme sebrali odvahu a prosli dzungli na druhou stranu ostrova.

Cely den to vypadalo asi jako v Lostu (Ztraceni), nejdriv se brodime dzungli a vystresli pozorujeme vsechny smery jestli tam neni had, tygr nebo cerny kour, a pak prichazime na misto, ktery vypada jako raj… krasna bila opustena plaz, z jedny strany nadherny pruzracny more a z druhy strany dzungle…

zazitek kazil jen fakt, ze jsme tam byli 4kluci, v Lostu precejenom bylo pomerne dost sexy holek, ale aspon neprisli “ti druzi”, Dharma initiative ani cerny kour…

Taky se nam povedlo vyhecovat Lejdy, aby si postavila stin skytajici pristresek, kdyz uz s sebou taha rambo nuz. A popravde Lejdy se nenechala zahanbit.

mistni rybari se nabidli, ze nas za $3 hodi po zapadu slunce lodi domu, takze jsme mohli zustat i na zapad slunce, nemuseli jsme dzungli zpatky a celej den jsme si strasne uzili.

Dalsi den byl sportovni, hrali jsme beach, je potreba rict, ze kvalita hry nedosahovala krasy okolniho prostredi, ale aspon byla sranda. A vecer jsme vyrazili na vylet, pry ze svetelkujici plankton po zapadu slunce, zni to dobre, za $5, tak jsme to zkusili… posadili nas do lodi, odvezli k druhymu ostrovu a nic, zadnej plankton, tak jsme byli trochu smutni, ale najednou borec sahl do vody a ta najednou zacala svitit, ten plankton totiz sviti pri podrazdeni, tak super, tak jsme to videli, bylo to cool, ale….coze? do vody? jak do vody? mistnaci po nas zacali hazet potapecsky bryle a ze mame jit do vody…no nepocitali jsme s tim, je 8 vecer, na lodi celkem zima a uplne na to nejsme obleceny, ale co, kdyz uz jsme tady… tak skaceme do vody a omg, to je uplne nejvic skvely, voda tepla, jak kolem sebe kopeme tak vsude sviti plankton, nad nama mesic s miliardama hvezd, zadny jiny svetla kolem, proste jak z pohadky a za $5 uzasnej zazitek…

pořádnou fotku nemáme, tak aspoň takle cizí video pro představu

no ale rychle zpatky, vecer je v baru quiz night a Kuba si veri…Vesel do baru, prohledl si konkurenci a pronesl “tady nemuzu prohrat”. Tak jsme udelali tym, 25otazek, 5kategorii-kreslene postavicky, hudba, dulezite pojmy z naseho mladi, retardi a pocitacove hry…no Kuba trochu znejistel…abych to zrychlil, pulce otazek jsme nerozumeli, vetsinu filmu, zpevaku atd jsme v zivote neslyseli, Kuba se trochu chytil na pocitacovych hrach a nakonec jsme s uchvatnym skore 4 dobre z 25 utikali potaji z baru jeste pred vyhlaseni vysledku:)

Navrhuji, ze zustaneme na Koh Rongu do nedele, ale kluci asi opravdu touzi po tom nechat se ustknout hadem, sezrat lvem nebo okract opici a presouvame se tak do Koh Kongu, kde na nas ceka pry zajimavejsi dzungle nez na Koh Rongu…no nechce se mi, co vam budu povidat…tak jestli nas tam nic nesezere, tak vam sem jeste neco napisu…

po silne depresivnim Phnompenhu jsme se presunuli k mori-nejdrive do Kampotu. Prespali jsme, nechali si vyprat, pujcili si motorky a vyrazili na 2denni vylet.

Nejdrive na Bokor hill, krasnou nahorni plosinu nad Kampotem, ktera se kdysi francouzum libila natolik, ze si tam postavili hotel aka Hittlerovo orli hnizdo.

Vymysleli jsme dvě ideální využití pro tenle hotel:
1. Pejntbol
2. Svatba

Takže až tu budem příště, zastřílíme si tu v módu Capture The Hotel a pak když už ty stěny budou ozdobený rozprsklejma kuličkama si tu střihnem 4 svatby najednou.

Hotel za tech par let trochu zchatral, nicmene cinani nelenili a o kus dal vystaveli casino

absolutni vrchol kyce a nevkusu, nicmene budiz jim k prospechu, ze k tomu vystaveli novou silnici, takze propletani se serpentinami na motorce nahoru i dolu je skvely zazitek:)

Za zminku jeste stoji vodopad, ktery je urcite strasne krasny,ale co je to za vodopad, kdyz tam neni voda…

Btw Kuba silne propadl umeni selfie:)

Z Bokhoru jsme se presunuli do Kepu, morskeho letoviska, ktere je zname obrovskym mnozstvim krabu,

takze jsme se poprve vykoupali v mori, pokusili se trochu odopalit pruhy od tricek a kratasu a udelali si spoustu radoby sexy nebo vtipnych fotek se zapadem slunce

myslim ze nase akrobaticke kreace pobavily nejednoho tuktukare stojiciho na brehu a lacne vyhlizejiciho dalsiho zapadniho turistu, ktereho by mohl podojit.
Zaslo slunce a vetsina z nas zacala objevovat, ze misto krasne hnede kuze mame odstin ladici s kubovo rudou polokosili…no nejak to prezijeme a mozna by bylo lepsi se na motorky lepe namazat.

Kep je znamej pres kraby, tak vyrazime na krab market, o tom uz se rozepsal Kuba nize, ja jen dodam, ze krab byl vybornej, ale neni to uplne jidlo k nasyceni hladoveho stredoevropana, tak jsme si cestou domu jeste dali na marketu olihen na grilu a jdeme brzy spat.

Druhy den jsme si trochu prispali a po vydatne snidani na strese hotelu (rooftop jede) jsme nechali oholit cilfa na mistnim marketu

a pak jsme se vyrazili vzdelavat na peprovou farmu. Vysvetlili nam druhy pepre, jak se pepr pestuje,sklizi,atd…

Takze jsme tedka neco jako nejvetsi experti na pepr v Ceske republice:)

Vracime se do Kampotu, vyzvednout vyprany pradlo, bagly, vratit motorky a vyrazime autobusem smer sihanoukvile, udajne jedno z nejvetsich party mist v Cambodzi a misto odkud odjizdi trajekty na prekrasny ostrov Koh Rong. Spolecnost nam v autobuse dela mila slovenka-ano, nemeli jsme ani tuseni, ze by nam v autobuse mohl nekdo rozumet a nez jsme zjistili, ze je slovenka, tak jsme ji samozrejme celou velmi peprne ohodnotili:) a dale 3 holandanky, teda stejne jako si byl Lady jistej, ze mu ta slovenka nerozumi, tak si byl 100% jistej, ze jsou to holandanky, cituji: “je jen jeden jazyk na svete, kterej vzdycky bezpecne poznam a to je holandstina” no holky byly ze svycarska a mluvily svycarskou nemcinou:)

nasli jsme ubytko a jdeme na plaz na veceri, zjistujeme, ze je dneska uplnek a to v sihanoukvile znamena full moon party na opustenym ostrove, 700 lidi, 3 stage, nejvetsi party vaseho zivota a navic skvela cesta na ostrov na party lodi…navic lod mela vyplouvat za 10min…to rikal plakat, tak nejedte tam ne?
no a jak to teda bylo?:) prisli jsme na molo, po hodine a pul prijela mala rybarska lod, ktera nabrala sotva 20 lidi a byla tak vratka, ze se tam lidi bali sednout, na tu jsme se navic jeste nevesli, takze jsme cekali dalsi hodinu a pul na dalsi, tu samou lod…

Čekání jsem si krátili na baru na molu. Ovšem obsluha byla klasicky kambodžsky pomalá, tak jim tam Lejdy šel helpnout za pípu

lodka plula 45min ne na ostrov, ale na opustenou plaz na stejne pevnine, z krere jsme vyjizdeli, misto 700 tam bylo lidi tak 70…
ale jo, byl to docela zazitek…nebyt 3h cekani a prehnanyho ocekavani by to byla skvela akce, mesic krasne svitil, cesta z party zpatky byla doprovazena romantickym zvracenim holandanu, kteri to s alkoholem trochu nezvladli a celkove jsme se shodli, ze to byl povedeny vecer. No a ted uz vyrazime na Koh Rong, tak jsem na nej teda zvedavej…

Vcera jsme dorazili do Kepu, kde se nachazi kambodzsky prosluly krabi trh. Pruvodce nam doporucoval kraba se zelenym peprem (dneska jedeme na farmu, bude vic info) jako nejvyhlasenejsi jidlo, tak jsme si vybrali romantickou restauraci na pobrezi a za zvuku splouchajicich vln si ho objednali. Nasledovalo 40 minut ticha, kdy jsme se je snazili snist… Ale bylo to fakt super a kde jinde si dame celeho velkeho kraba za 150 Kc.

Vyrazime smer Phnom Penh sice zni hrozne jednoduse, ale v realu to bylo o dost slozitejsi, protoze jsme do posledni chvile nevedeli kdy pojedem a bylj jsme celkem unaveni z predchozi noci, takze jsme si vicemene museli vzit taxika. Odhady doby, jak dlouho to bude se celkem lisily (4-8 hodin), takze tech realnych 6.5 hodiny bylo celkem v norme. Taxikar si na cestu koupil 5 Nescafe a celou cestu poslouchal politicle projevy nebo nabozenske proslovy. Stejne jsme ale skoro celou cestu spali, takze pohoda. Nejlepsi moment byl, kdyz nam v puli cesty zastavil u hotelu-turisticke pasti, ze se tam mame jit najist a my suverene nakraceli do typickeho street food stanku naproti.

Do Phnom Penhu jsme prijeli nekdy okolo desate, ubytovali se a zasli na nocni prochazku mestem. Maji tam celkem peknou naplavku (zase jsme videli Mekong!), ale hrozne setri prachy na osvetleni chramu a palacu… Vecere byla v dalsim street stanku prilepeneho na zed hlavniho palace a pak uz spat, jelikoz ty posledni dva dny byly sakra dlouhy.

Rano vstavame na osmou, coz se nam zda sakra pozde (moje telo bylo ready ve 4.30) a vyrazime na snidani na “nejlepsi rooftop v Kambodzi”.

Vyhled pekny a snidane taky super – poprve tady jime neco, co je spis podobne zapadnimu jidlu nez mistni kuchyni, ale ono to aspon jedno jidlo bez ryze tydne chce.

Vyrazime na obhlidku palace, ale po ceste se od dvou Cechu dozvidame, ze je zrovna zavreno – pauza na obed. Abychom neztraceli cas, bereme tuk tuka do “prosluleho” vezeni S21, kde sileni Pol Potovci veznili “zradce rezimu”, coz byl podle jejich definice potencialne kazdy. Tam se priclenime ke skupine Amiku s guidem a dozvidame se, jak moc sileny ten rezim byl. Ve zkratce:

* Pol Potovci vladli Kambodzi v letech 1975 – 1978 nez je porazili Vietnamci s pomoci kambodzskych uprchliku, Pol Pot a vetsina vedeni potom v pohode dozivala dalsich dvacet let v dzungli
* za dobu jejich vlady povrazdili naprosto bezduvodne 3 miliony Kambodzanu, coz byla priblizne tretina populace!
* behem prvnich 3 dni po obsazeni hlavniho mesta, ktere melo v te dobe 2 miliony vyhnali vsechny farmarit a budovat komunismus na venkov, zbylo tam jenom 50 tisic, kteri se starali o pohlavary
* nektere jejich slogany: “Lepsi zabit nevinneho nez usetrit vinneho” “Trava se musi vytrhat i s koreny” = kdyz je v rodine jeden “zradce”, je nutno zabit vsechny cleny rodiny kvuli mozne pomstychtivosti
* Vedli si duslednou fotografickou evidenci vsech uveznenych a zabitych, aby se jim nekdo neztratil
* Lidi mucili a zabijeli neskutecne krutymi zpusoby vcetne podrezavani tupym kusem palmoveho listu nebo mlacenim hlavy o strom
* teprve v roce 2007! odsoudili prvniho z pohlavaru, proces s dalsimi stale probiha

Stredni skola prestavena na vezeni:

Ukazky muceni a zabijeni:

Po teto poucne prohlidce byvaleho vezeni vyrazime tuk tukem na Killing fields, coz je jedno z vice nez 300 mist, kde zabijeli a pohrbivali do masovch hrobu vyse uvedene. Silny zazitek s vybornym audioguidem, prochazka okolo jezera zakryvajiciho hroby tisicu za poslechu zivotnich osudu nekterych prezivsich byla dost silna…

Ty diry v zemi jsou masove hroby

Killing tree kde zabili pres 300 novorozenat:

Pamatnik obetem

Abychom si spravili naladu, jedeme nakupovat na Russia market, kde se maji prodavat originaly zapadnich znacek z mistnich tovaren za smesne ceny.

Jako svacu jsme ukořistili bramborové placky s fresh juicem.

Pote co projdeme cely klaustrofobicky a prehraty kryty market, zjistime, ze vsechny tyhle veci se prodavaji v krasnych, klimatizovanych obchodech okolo. Stejne si ale nic nekupujeme. Dalsi tuk tuk na hotel, domluvit taxi a vyrazime smer Kampot.

Kuba

Zustavame v Siem Reapu jeste den tak bookujeme bike tour s pruvodcem po okoli siem reapu. Za nejakych 17usd nam pujcili kola,

provezli nas vesnickama v okoli,kde nam osvetlili jak v kambodze lidi ziji,

co delaji,co jedi,vysvetlili nam jak se pestuje ryze,ukazali jak se dela ryzova palenka,ryzove nudle, rucne pletene kosiky,vzali nas na local market a nechali nas ochutnat spoustu lokalniho ovoce,ktery jsem nikdy nevidel.

Takze velka spolojenost a vyrazime do hlavniho mesta Phnompemhu.

Že tady drží cilf v ruce pivko není náhodou. Předchozí noc se oddal SiemReapu a vůbec nespal, proto se na bike tour přepnul do režimu Bendera z Futuramy a pivo tak bylo to jediný, co ho udržovalo při životě

Naše nová kamarádka a důvod mnochých spekulací o tom, že i v Kambodže by se dalo docela hezky bydlet

Prileteli jsme do Kambodzi,zaplatili 30usd za vizum a zjistili,ze za 5usd dostaneme kambodzskou sim kartu s 3.5gb internetu…

takze dovolena v haji,celou ji zas stravim s iphonem ale aspon vam muzu v klidu nasdilet zazitky.

Bydlime v Siem reapu-zakladne na vylety na Angkor. Par zjisteni na zacatek-taxikar mluvi vyborne anglicky,lidi jsou podstatne milejsi (rozumej min otravny) nez v bangkoku,kambodzsky kral mluvi cesky a funguje tu dualnI mena (usd a riel).

Bydlime na fajn hostelu, davame bozi jidlo, par piv a jdeme spat bo vstavame v pul 5 abysme videli vychod slunce nad Angkorem. no usnul jsem v pul 4,takze krasna hodinka spanku a hura na Angkor.

Uz rano je tu miliarda lidi,mame smulu, je trochu opar, takze vychod slunce neni tak epickej jak muze byt, ale stejne je to zatitek.

Davame asi milion selfie a vyrazime na prohlidku Angkoru.

Vzali jsme si tuktuka na cely den,

tak po Angkoru vyrazime na dalsi chramy v okoli,super byl chram prorostlej stromy,kde se mimojine natacel tomb rider.

Je to cely krasny a megacool,ale je hrozny vedro,vsude milion cinanu a k tomu ta hodina spanku,tak odpoledne usuzujeme ze 10hodin chramovani staci a vyrazime z5 na hostel pozevlovat u bazenu a nabrat dalsi sily…

nasledky predchoziho vecera sice citime,ale jsme tu prece hlavne za pamatkama, takze hned po rychly snidani a povinnem zevlingu v bazenu vyrazime na grand palace. Par poznatku-je to mega obrovsky,krasny,nemaji radi kolena,takze kdyz nemate kalhoty,navliknou vas do vtipnejch kalhot,

vsude je milion cinanu/japoncu s iphone 6 na selfie sticku a foti se s kazdou blbosti.

Vstupny je 500bth a je to cely dost namahavy,nize je par fotek tech chramu,je to doplneny o fotky od lady…

vic nez grand palace jsme nedali a valime z5 na khao san road,pad thai to jisti,

navic okoreneny divnou situaci,kdy se po ulici prochazi holka v hodne volnym tilku bez podprsenky, no clovek se rad podiva,ze…teda do chvile nez si sedne k nam ke stolu beze slova nam vypije piti,5min mlci a divne a pak beze slova odejde…deti,neberte drogy!

letadlo leti za 5h tak co s tim? co treba thajska masaz?vzali nas do obrovskyho salu plnyho lehatek,dali nam dalsi vtipny gatky a slitly se na nas 4 thajky:)

masaz super,hodina za nejakych 220bth a hlavne byla strasna sranda…vsichni 4 jsme lezeli vedle sebe,celou dobu probihala komentovana masaz z nasi strany cesky a ze strany maserek thajsky,cilf to vyhral a mel nejhezci maserku,kdo vyhral u thajek se nam nepodarilo zjistit a ne,nebyl happyending…

Pak chvili zevling a to je konec bangkoku,valime do kambodzi.

na letiste berem taxi, neni to o moc drazsi nez verejna doprava a zadnej stres a zacpy nejak prezijeme. Don Muaeng Int Airport hodne prekvapilo,vsechno rychle slape,zadnej problem a Air Asia sice obcas spadne nejaky letadlo ale musim rict,ze super uroven. No let jsme celej prospali,to asi chapete,pristi post uz z Kambodzi.
P.

takze co se stalo v bangkoku?
v moskve nam nejak zmizely 2hodiny (jak to sakra bylo s tema letenkama a casovyma pasmama?),halvikovo let z londyna nakonec 30min pred odletem do bangkoku dorazil a tak sme mohli vesele nastoupit do aerofloti 777-pulce letadla sice nefungovala elektronika,ale jidlo se dalo jist,spat se taky dalo a boing 777 je fakt obrovsky …

takze sme celi vyspali dorazili v 10.50 do bangkoku a airport city trainem vyrazili do centra. v hotelu jeste standardne nebyly pripravene pokoje,takze prvni pad thai,za 45bth.

check in,zevling u bazenu na strese, na hotelu s viral brothers a hura na chramy-ok,chramy jsou jen do 3,tak smula…

takze nam jedinej skutecne napomocnej typek sehnal tuk tuka za 30bth a poslal na golden temple-vyborne,

pak lodkou(btw jedou jak draci) do jim thompson house (pekna priroda a architektura)

a na siam square-obchodaky (mbk) stoji za prd,centrum taky nic moc,

tak jedeme do china townu-davame si kachnu.

neni to zadna pecka a blizi se 6 vecer, tak jedeme lodi z5 do khao san road kolem vsech pamatek-nezapomenutelne, fakt zazitek a nejlip investovanejch 15bth.

tak a de se parit-vecere v macaroni baru(diky matka),volcanic chicken,long island,velka flaska whiskey,mala flaska whiskey a pojdme na pingpong…

nana plaza i soi cowboy zklamani,zadnej pingpong a proste fakt fakt divny mista, tak bereme tago a z5 do khao san road…nocni pad thai bodlo a tuktukar ze nas hodi na pingpong…no co vam pudu povidat…jsou veci, ktere by clovek v zivote radsi nevidel,bylo to neco jako totalni oslava lidske nedustojnosti,kde opravdu osklive zeny delaji opravdu divne veci…jako zni to celkem cool,trefit se mickem do kbeliku na druhy strane podia,z vody vytvorit coca colu,sfoukavat svicky,trefovat balonky sipkami a vytahnout 7m provazu a to
vsechno za pouziti jen jednoho damskeho otvoru…no fakt to radsi nechcete videt…nakonec jsme byli radi,ze nas tuktukar dovezl (potom co se nas 3x snazil odvest nekam do bordelu) do hotelu a my mohli spokojene usnout s tim,ze sme prezili prvni den v bangkoku,zazitku mame na rok dopredu a porad mam svuj iphone:)

První den v jihovýchodní asii. Bangkok. Přes den se konal klasický turismus. Za zmínku snad jen stojí, že jsme v našem hotelu na chodbě potkali Erika z ViralBrothers.

K večeři nás v baru překvapilo šíleně drahý pivo (100kč), a tak jsme zakusili Long Island Iced Tea za 120kč. A že nebyl moc přísnej, další logická volba byla flaška skotské whisky. A pak ještě jedna menší. Takovej solidní základ.

Cílem večera bylo shlédnutí ping pong show. Kdo neví o co go tak pogooglit měli jsme pár doporučení, takže jsme si s klidem vzali tuk tuka a jeli na jistotu. Nepřekvapivě jsme na místo, kde opravdu tuto show provozovali, dostali po několika místech navštívených, třech hodinách strávených a nejmíň milionu km nachozenych a tuktuky najezdenych. Na(ne)štěstí jsme za tu dobu stihli vystřízlivět, takže jsme se nenechali okrást a při vstupu jsme tak zaplatili naprosté minimun – 300bahtu (225kč).

Cestou zpátky na hotel se nás tuktukář snažil ještě zavléct do jistých podniků, ale to jsme razantně odmítli a pouze doufali, že nás v pořádku odveze zpátky do nasi ulice. A tak se take stalo. Ufffff.

Spánek přišel okolo 4. hodiny ranní. Budicek měl zvonit o 4 hodiny později, abychom stihli snídani na hotelu, bazén a mohli vyrazit na chrámy.

Jo a abych nezapomněl! Kuba si při noční svačině spletl oříšky s chilli, a tak si u těch nudlí vydatně pobrečel :-))

V přecpanym Bangkoku ideální hromadná doprava

Až do letadla!

Že už jsem dlouho nikde nebyl? No jo, pravda, jsou tomu skoro dva měsíce, co jsem se vrátil z Portugalska

Ale tenle vejlet neni jenom o mně. Lítam v tom spolu s dalšíma třema bláznama. A že nám to s Přémou, Kubou a Láďou funguje, jsme si poprvé ověřili tři roky zpátky při 14 dnech strávených ve Vietnamu. Důkazem budiž ztracený iphone, pár opravdu zajímavých masáží, na míru ušité obleky, nekonečné kilometry zkruisované na motorkách a jedna neskutečná párty loď. A hlavně všechny ty ostatní stórky, který kvůli ohledu ke všem zúčastněným musely zůstat v zemi svého původu

Asi půl roku zpátky začlo Přemka nehorázně svrbět a že prej by zase hrozně rád oblík moneybelt a někam vyrazil. Druzí dva souputníci byli in okamžitě. Jenom já jsem dělal trochu dámičku, protože jsem v té době byl v zahraničí, žil pouze z našetřených úspor a začínal podnikat. Néé úplně ideální podmínky pro předpokládanou únorovou útratu cca 40k za další dovolenou. Ale přece jsem v tom ty tři chuligány nemohl nechat samotný. A tak jsem tomu nápadu i já dal zelenou.

Že chceme do tepla a levna jsme se shodli celkem jednohlasně. V úvahu připadaly Filipíny, Thajsko, Laos, Kambodža nebo nějaká kombinace. Nakonec vyhrál přílet do Bangkoku s následnými 10 dny v Kambodže. Volbu Bangkoku asi nemusim ospravedlňovat a pro Kambodžu mluvily krátké přejezdy, mnohými vychvalované jídlo a zajímavý mix starověkých památek na severu s jižními tropickými ostrovy.

Na úvod myslim že stačí a mně teď nezbývá než doufat, že se ke mně na tomto blogísku ostatní spolucestovatelé připojí slovy i obrázky.

Z aeroflotího boingu 777 v 10km nad Indií se loučí Cilfieboy